Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vychladit pivo

27. 10. 2008 17:26:17
Možná to znáte. Venku vedro, přijdete domů a v ledničce ani jedno pivo. Teplé se pít nedá. Leze do nosu a neosvěží. Jak ho vychladit co nejrychleji? Za pivo dosaďte svůj oblíbený chlazený nápoj. V současnosti vhodné spíš pro obyvatele jižní polokoule.

Možností se nabízí několik. Prvotní žízeň jde uhasit zteplalou vodovodkou (stejně není zdravé pít v horku studené nápoje) a pivo dát vychladit do mrazáku. Pokud nabízí mraznička režim rychlého zmrazení, můžete se prvních vychlazených vlaštovek dočkat během patnácti až dvaceti minut.

O něco rychlejší je chlazení piva ledem přímo ve sklenici. Pokud budete chladit v menším množství (ne celý půllitr), dostaví se výsledek během několika minut. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že z ledu se při výměně tepla s pivem uvolňuje voda. Pivo je tedy ředěno vodou, ze které je vyroben led. Pokud pijete desetistupňové pivo, je lepší tímto způsobem chladit jedenáctku nebo dvanáctku. Pokud obvykle pijete dvanáctku, musíte to pro jednou vydržet.

Nejrychleji ovšem vychladíte pivo suchým ledem. Zmrzlý oxid uhličitý má teplotu necelých 79°C pod nulou a neředí tekutinu, ve které taje. Bublající CO2 navíc vytváří zajímavé efekty, které mohou dále zvýšit požitek z pití. Toto neotřelé řešení ale provází různé obtíže. Pokud nemáte doma zařízení na výrobu suchého ledu, budete ho muset někde sehnat. Například v prodejnách technického plynu nebo v obchodech nabízejících výbavu na párty. Má to ale háček. CO2 v pevném skupenství se nedá dlouhodobě uchovávat. V mrazáku vydrží v podstatě stejně dlouho jako při pokojové teplotě, vysublimuje během několika hodin. Různé obaly mohou tento proces zpomalit, na čtyřiadvacet hodin se ale stejně nedostanete.

Elegantní chlazení pomocí suchého ledu tedy naráží na fyzikální vlastnosti chladicího média. Tento problém jde obejít použitím sněhového hasicího přístroje, který lze v případě nouze nepřímo použít i k hašení žízně. Sníh v něm není nic jiného než suchý led. V tomto případě ale není vhodné stříkat přímo do sklenice. Nejen z hygienických důvodů. Bezpečnější je chladit nikoli dotykem tuhého CO2 s pivem, ale dotykem CO2 s vnější stranou nádoby, ve které je pivo nalito. Pro tento účel je nejlepší nádoba plastová. Jistou nevýhodou je cena hasicího přístroje. Nejlevnější seženete za 1.200 korun. Dá se použít odhadem na vychlazení 30 dávek piv. Jednou dávkou rozumím piva vychlazená do doby, než roztaje jedna dávka chladicího média.

Jak je vidět, žádné z navržených řešení není ideální. Proto je nejlepší udržovat dostatečnou zásobu chlazeného piva. Třeba v křišťálové studánce nebo ve sklepě na čtvrtém (oprava z 2.11.2008: na sedmém) schodě.

Autor: Tadeáš Pelech | pondělí 27.10.2008 17:26 | karma článku: 12.69 | přečteno: 4461x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Zářím, záříš, záříme – kolik přirozené radioaktivity je kolem nás?

V dobách svého objevu bylo oslavováno, dnes je téměř hystericky zatracováno. V tomto a několika následujících blozích bych se chtěla věnovat radioaktivitě a zajímavým nebo málo známým efektům, které ji doprovází. 

25.7.2016 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Libor Čermák

Praha a Londýn. Podobnost čistě náhodná?

Praha a Londýn jsou hlavní města dvou evropských států. Když jsem si dal vedle sebe centra obou metropolí, vyhrklo ve mne. Vždyť v půdorysu si jsou geometricky docela i podobné!

25.7.2016 v 6:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 175 |

Jaroslav A. Polák

Druhy výpovědí o mrtvých

Učiníme-li subjektem výpovědi mrtvého, můžeme hovořit paterým způsobem, jedná se o pět druhů užití výrazu „mrtvý“, pět řečových her.

23.7.2016 v 17:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 286 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Gravitační pasti

Staré scifi romány o cestě ze Země k Měsíci se neobejdou bez popisu stavu beztíže, který nastává kdesi na pomezí gravitačního vlivu obou těles. Ačkoli je to špatná představa, cítíme, že se autor dotkl něčeho, o čem třeba přemýšlet

23.7.2016 v 8:00 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 333 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Sci-fi: Na dohled Cruithne 4. část

„... a navíc, zase tak blízko nejsme,“ končí kapitán nedobrovolnou vsuvku. „Kvaziměsíc Cruithne, u kterého chceme zakotvit, není přímo v Lagrangeově bodě, ale obíhá kolem něj...“

22.7.2016 v 8:00 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 96 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1345
Dočasný obyvatel zelené, modré, hnědé, žluté, bílé... planety Země web stats browser

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.